DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 15.05.2024 06:33:51 

F L Y I N G   B E A U T Y   C A L A M I T Y   J A N E

Chodský pes

C H O D S K Ý   P E S

(PŘEVZATO Z WWW.KPCHP.CZ)

 

STANDARD

 

ZEMĚ PŮVODU: Česká republika      

Garant plemene: ČMKU 

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU: 28.10.1984 

POUŽITÍ: pracovní plemeno 

KLASIFIKACE F.C.I.: 
Po jeho mezinárodním uznání: skupina 1 - Psi ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí, kromě švýcarských salašnických psů. 
          S pracovní zkouškou 
 

STRUČNÝ HISTORICKÝ PŘEHLED

Původ tohoto plemene je historický. Spisovatel Jindř. Šimon Baar popisoval ve svých dílech opěvujících Chodsko (v letech 1923-1924) psy z oblasti Šumavy, které nazýval "chodské". Tito typově vyrovnaní a velmi houževnatí psi měli za úkol střežit zemské stezky, bránit majetek svých pánů, pomáhali při pasení. S historií Chodska je spjato mnoho písemností i ilustrací. Již J.A. Gabriel ve své písemnosti o Chodsku z r. 1864 psal o tamním lidu s přezdívkou "Psohlavci" z důvodu, že měli na svém praporci jako znamení věrného strážce domu - siluetu hlavy typického ovčáckého psa s delší srstí na krku. Existenci dlouhosrstých ovčáckých psů, věrných pomocníků a strážců chodů, popisoval také spisovatel A. Jirásek ve svém románu "Psohlavci" doplněno ilustracemi od Mikoláše Alše. 

Není možné samozřejmě tvrdit, že výše uvedené dokladuje původ současného Chodského psa. Pouze je historicky podložena existence formy ovčáckého psa ustáleného typu v místních podmínkách na území Čech. 

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
Středné velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se temperamentní povahou bez známek nervozity. Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem.Vůči cizím osobám je zdrženlivý, avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného výcviku. Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti muže být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavinách. Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu. 

DŮLEŽITÉ PROPORCE TĚLA 
Ideální parametry dvouletého jedince: 
Index formátu: délka trupu tvoří 110% výšky v kohoutku 
Index výšky: hloubka hrudníku tvoří 49% výšky v kohoutku 
Index typu hlavy: délka nosní partie tvoří 46% délky hlavy 

CHOVÁNÍ A POVAHA 
Temperamentní pes rychlých, ne však překotných reakcí. Lehce učenlivý, pozorný, dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý. Jeho přítulnost k malým dětem je obdivuhodná a činí z něho příjemného společníka rodiny. Je nebojácný, pevných nervu a mimořádně ostražitý. Má výborné čichové schopnosti. 

HLAVA 
Lebeční partie
 
Lebka je plochá a zvolna se zužující směrem k očím se středem zúžení po celním vrubu, který je lehce naznačen. Týlní hrbol je hmatatelný, avšak na pohled nevýrazný. Čenichová partie je mírně kratší než mozkovna, od níž je oddělena širokým celním sklonem. Čelní sklon není ani příliš ostrý, ani příliš mírný. Nadočnicové oblouky jsou zřetelné, ale nevystupující. Líce jsou suché, pokryty plochými svaly. Kůže lebeční partie je napjatá a pokrytá krátkou, hustou a hladkou srstí. 
Obličejová část 
Nosní partie: Nosní hřbet je rovný(přímý), s prodlouženou linií mozkovny téměř rovnoběžný. Směrem k čenichu se klínovitě zužuje. 
Čenich: Středně velký, plný, černě pigmentovaný, nozdry otevřené. 
Pysky: Pevné, suché, dobře přilehlé s uzavřenými kouty. 
Čelisti: Horní a dolní čelist jsou úměrné, silné a delší, postupně se zužující k čenichu. 
Tváře: Hladké, dobře přiléhající, pod očima nepropadlé. 
Zuby: Zdravé, silné, čistě bílé, v pravidelném postavení nůžkového skusu. Moláry na sebe přesně dosedají, rezáky se navzájem dotýkají. Chrup je úplný. 
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené. Nemají být vypouklé, ani zapadlé. Jsou lesklé, energického, avšak příjemného výrazu, barvy tmavě hnědé. Víčka dobře přiléhají. 
Uši: Krátké, vzpřímené, dopředu otočené, vysoko nasazené a blízko sebe postavené. Jsou trojhranné, se širší základnou, na hrotech bud zašpičatělé nebo lehce zaoblené. Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce tvoří štětky. 
Celkově má být hlava úměrná velikosti těla a ušlechtilá. Nesmí působit masivně, ani příliš jemně. Charakteristický jedinečný vzhled hlavy podminuje správné nasazení a nesení uší, jejich velikost, tvar a dlouhé osrstění. 

KRK 
Ladně nesený a utvářený, delší, velmi pružný. Směrem k plecím se mírně rozšiřuje. Linie krku svírá s horizontální rovinou úhel 45°. Krk je pokrytý hustou dlouho srstí. 

TĚLO 
Hrudník: V průřezu oválného tvaru, jeho horní okraj je tupý, spodní zašpičatělý. Sahá po úroveň lokte. Žebra jsou mírně klenutá, ne však sudovitá. 
Předohrudí: Ze předu širší, náležité osvalené. 
Hřbet: Rovný, pevný, nepříliš dlouhý, v kohoutku lehce vyvýšený. 
Bedra: Krátká, pružná, dobře vázaná, v jedné linii navazující na hřbet. 
Břicho: Pevné, vtažené. 
Záď: Začíná ve stejné výši se hřbetem a v mírně svažité linii, bez přechodu, směřuje k ocasu. 
Ocas: V klidu a v pohybu je volně spuštěný v lehkém oblouku, při vzrušení zvednutý po úroveň hřbetu. Je bohatě osrstěný a dosahuje k hleznu. Umělé zkracování je nepřípustné. 
Celková linie těla od hlavy k ocasu je tvořena souborem ladných křivek. Délka trupu má být o něco vetší, než je výška v kohoutku. 

KONČETINY 
Hrudní končetiny 
Obecně:
 lopatka je správně šikmo uložená a ploše přiléhá. Kost ramenní je dlouhá a úhel, který svírá s lopatkou se blíží 90°. 
Loket: směřuje rovně dozadu, není ani vbočený, ani vybočený. 
Předloktí: je při pohledu z kterékoliv strany rovné, s dobře vyvinutým, suchým svalstvem. 
Záprstí: je pevné, dlouhé a nikoliv příliš strmé. Zadní stranu předloktí pokrývá přerůstající srst. 
Pánevní končetiny 
Obecně: dobře zaúhlené v koleni i hleznu. Jsou při pohledu zezadu rovné. 
Stehna: silná, vydatně osvalená. 
Nárt: je pevný. Kolenní a hlezenní klouby jsou dobře zaoblené. Zadní stranu stehen pokrývá přerůstající srst. 
Tlapy: středně velké, oválného tvaru. Mají pevné, pružné polštářky a klenuté, sevřené prsty s krátkými, silnými drápy. Polštářky a drápy jsou plně pigmentovány. 

MECHANIKA POHYBU 
Přirozeným pohybem je nízký klus s diagonálním posunem končetin při zachování neměnné linie hřbetu. Chod je lehký, pružný a prostorný. 

KŮŽE 
Napjatá, v každé partii dobře přiléhavá. Pigment polštářku a drápu je černý, viditelné sliznice jsou tmavě pigmentovány. 

OSRSTĚNÍ 
Kromě obličejové části hlavy, hrotu ušních boltců a přední strany obou páru končetin, kde je srst krátká a hladká, pokrývá tělo lesklá, dlouhá, hustá, tvrdší srst. Její délka se pohybuje od 5 do 12 cm. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná, na krku a hrudi mírně otevřená, jinak přilehlá. Dobře vyvinutá podsada je kratší a měkčí. Ušní boltce jsou bohatě osrstěny. U kořene a po okraji jsou vyvinuty štětky. Zvlášť dlouhá srst se tvoří na šíji, hřbetu a dále na zadní straně stehna a nártu, kde je mírně praporcovitá. Ocas je hustě osrstěn a má na spodní straně dlouhou, mírně praporcovitou srst. 
ZBARVENÍ SRSTI 
Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky typu "black and tan". Čím jsou znaky sytější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné. 

Znaky jsou vyvinuty: 
- na okrajích a uvnitř ucha 
- nad očima 
- na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvorí charakteristický půlměsíc 
- na hrudi, přičemž hrudní znaky jsou odděleny od znaku na hrdle 
- na pánevních končetinách, a to na vnitrní a zadní straně stehna a od prstu po úroveň hlezna 
- kolem řitního otvoru 
mohou být navíc vyvinuty na spodní straně hrudníku, břicha a ocasu, mohou chybět na zadní straně stehna. 
Přednost se dává znaklm vyvinutým v předepsaných partiích, zřetelně ohraničeným a sytě vybarveným 

VÝŠKA A HMOTNOST 
Výška 
Výška v kohoutku musí být: 52 až 55 cm u psa, 49 až 52 cm u feny. 
Toleruje se maximální možná odchylka + - 2 cm. 
Hmotnost 
Optimální hmotnost - rozmezí 18-25 kg 

NEDOSTATKY, VADY, HRUBÉ (VYLUČUJÍCÍ) VADY
Jsou jakékoliv odchylky od standardu mírného (nedostatky), závažného (vady) a velmi závazného ( hrubé-vylučující vady ) charakteru. 
Nedostatky 
- drobivý chod. 
- příliš výrazný nebo chybějící celní sklon. 
- slabé čelisti. 
- ne zcela tmavě hnědé oko. 
- mírně delší ucho při správném nasazení 
- kohoutková výška + - 2 cm oproti standardu ( pes 50,51 a 56,57 cm, fena 47,48 a 53,54 cm) 
- delší nebo naopak kratší hřbet. 
- měkké záprstí; strmé záprstí. 
- ocas zahnutý do strany.Ocas tvořící kroužek. 
- kratší srst. Příliš jemná struktura srsti. 
- méně syté znaky (slámově žlutá). 
- delší nebo kratší ocas. 
- znaky chybějící na uších a kolem řitního otvoru. 
- nezřetelně ohraničené znaky 
- znaky více rozšířené na hlavě a hrudi, znaky méně výrazné na hlavě a hrudi 
- malý bílý znak ( v toleranci do 3 cm) 

Vady 
- klabonosá nebo naopak pronesená čenichová partie. 
- vypouklé nebo naopak vsazené oko.Světle hnědé oko. 
- ucho nesprávného tvaru. Špatně nasazené ucho.Měkké ucho. 
- krátký krk 
- sudovitý nebo naopak plochý hrudník 
- vybočené nebo vbočené lokty ( postoj sbíhavý, rozbíhavý ). 
- strmě uložená lopatka. 
- proláklý nebo klenutý hřbet. 
- nepevná bedra. 
- vybočená nebo vbočená hlezna ( postoj sudovitý, kravský ). 
- strmý postoj pánevních končetin. 
- přeúhlení pánevních končetin způsobující příliš spáditou hřbetní linii 
- ocas stočený nad úrovní hřbetu. 
- kadeřavá srst. 
- výrazně světlé znaky 
- znaky extrémně rozšířené na hlavě a na hrudi, znaky vyskytující se mimo předepsané partie 
- znaky chybějící nebo viditelně ubývající ve více partiích 
- znaky extrémně rozšířené na hlavě a na hrudi znaky vyskytující se mimo předepsané partie 

Hrubé, vylučující vady 
- zcela postrádající ušlechtilost 
- kohoutková výška u psa menší než 50 cm a vetší než 57 cm a u feny menší než 47 cm a vetší než 54 cm. 
- jakékoliv odchylky od nůžkového skusu : předkus, podkus, klešťový skus,nepravidelný skus 
- ztráta kteréhokoliv zubu ( méně než 42 ). 
- dravčí oko. 
- svěšené nebo klopené ucho. 
- jiné zbarvení srsti než černá se žlutými znaky. 
- znaky vyskytující se mimo předepsané partie 
- depigmentace čenichu, kůže a sliznic. 
- vyloučeni musí být psi silně bázliví a agresivní jedinci. 
- monorchismus a kryptorchismus. 
- krátká srst typu krátkosrstých plemen, chybějící podsada 
- úplná ztráta znaku